Všechno nové prodělává zpravidla tzv. dětská léta; zrodí se nápad, jehož tvůrce si často ani neuvědomuje jeho dosah a další vývoj. Tak tomu bylo i s první miniaturní křížovkou u nás. Ve Sborníku hádanek „Zlaté Prahy“, vydaném roku 1899 nakladatelstvím J.Otty v Praze, byla otištěna „Čapka z písmen“ od autorky Mlady Antošové z Modřan. Autorka byla učitelkou i redaktorkou celostránkové hádankářské rubriky v čtrnáctideníku „Vesna“, časopisu pro ženy. V „Almanachu českých hádankářů“ z roku 1906 o ní napsal D.Květnický stať, v níž potvrzuje prvotnost nového směru v tvorbě ml.Antošové takto: „Nejvlastnějším oborem jejím je však čtvercovka se slovy křížem nestejnými.“ Autorka uveřejňovala ve „Vesně“ návody k tvorbě a luštění hádanek. V roce 1905 uvádí v jedné kapitolce doslova: „Já zavedla jsem po způsobu francouzském čtvercovku se slovy rovně a svisle nestejnými.“
Čapka z písmen. (Milada Antošová z Modřan).
| . | . | . | ||||
| . | . | . | . | |||
| . | . | . | . | . | ||
| . | . | . | . | . | . | . |
| S | R | B | ||||
| A | L | Á | R | |||
| O | S | I | N | A | ||
| P | I | V | O | V | A | R |
Za tečky dosaďte hlásky: a, a, a, á, b, i, i, l, n, o, o, p, r, r, r, s, s, v, v, aby vznikla slova křížem nestejná o významech následujících: Svisle: ssavec, příslovka, stok, část dne, druh přežívavců, hlásky. Vodorovně: Slovan, slavný francouzský virtuos na housle a skladatel, část klásku, budova.
Úsilí, aby se výrazy co nejvíce křižovaly, popř. měly úplnou křížovou vazbu, se objevilo i u dalších autorů. Například v 10. čísle „Českého hádankáře“ z roky 1902 byla otištěna tzv. vyplňovačka od Josefa Řánka, která je pravou miniaturní křížovkou.
| 7 | 9 | 11 | |||||||
| 1 | 2 | B | O | K | |||||
| 3 | 4 | O | K | R | |||||
| 5 | 6 | R | O | K | |||||
| 8 | 10 | 12 |
1-2 část lodi, 3-4 barva, 5-6 čas, 7-8 les, 9-10 část obličeje, 11-12 část těla
Tento nápad bohužel zapadl a v dalším vývoji se k němu vrátila především Ml.Antošová. Začátkem tohoto století se vyskytovaly různé nápady i rozmanité názvy. Tiskly se obrazové hádanky, které neměly křížovou vazbu u všech vepsaných výrazů, a měly různé názvy, někdy dané formou zpracování – číselky, protože utajená písmena v obrazci zastupovala čísla a význam slov byl uváděn ve vodorovné a svislé legendě, dále skládačky, tečkovky, spojenky, hádanky křížové aj.
V 22. čísle „Českého hádankáře“ z roku 1905 se objevila hádanka čtvercová, jejímž autorem byl Julius Hruška. Byla to už opět miniaturní křížovka s úplnou vazbou, mající neobvyklé zpracování legendy v uceleném textu. Vypadala takto:
| V. | VI. | VII. | VIII. | |||||||
| I. | A | A | A | E | S | T | Í | N | ||
| II. | Í | N | N | A | R | É | V | A | ||
| III. | O | R | S | S | S | T | A | N | ||
| IV. | T | T | T | V | T | O | N | A |
VI.! IV., VII. a VIII. postavili si na slunci III. za ním byl pěkný I. a nad ním se vinula II.; měli tam králíka a hladili jeho pěknou V.